Kdysi žila jedna polochytrá liška.
A ta jednoho dne našla gramofon.

Tedy pro ni to byla jen bedna,
ale protože ta liška byla polochytrá,
uvědomila si že to s tou bednou bude sranda.
Jenže v tu chvíli ji najednou někdo chytil.
Nic neviděla, v pytli byla tma.
Když konečně zahlédla světlo byla v kleci.
Nemohla se ani hnout,
protože byla přivázaná ke sloupu.
Naštěstí měla lesní vysílačku
a zavolala mamince, aby ji přišla vysvobodit.
Jak to maminka zjistila utíkala k pytláckému doupěti.
Lištičku vysvobodila a společně utekli.
Jenže velkou liščí maminku nikdo nemohl přehlédnout
a tak místo malé lištičky ulovily pytláci velkou lišku.
Když lištička zjistila že za ní maminka neběží
zaplakala, protože věděla že mámu sama nevysvobodí.
Naštěstí znala někoho kdo jí pomůže.
Myší jednotku!
Utíkala k domečku myší jednotky ale zarazila se.
Na domku byl vzkaz: JSME NA DOVOLENÉ DRŽÍME VÁM PALCE!!!!
Liška byla smutná a přitom naštvaná že jí myší jednotka nemůže pomoci.
Sebrala všechnu odvahu a rozhodla se maminku zachránit sama.
Vplížila se do pytláckého úkrytu a mámu vysvobodila.
Utíkala domů i se svou maminkou,
jenže je začal honit velikánský vlk.
Utíkaly asi půl hodiny,
ale naštěstí lišky našly uličku kterou vlk přehlédl
a utíkal pryč.
A tak se lištičky v pořádku po těžkém dni
vrátily domů.