„Kříženec velškorgiho?“ ptají se někteří milovníci psů, když poprvé spatří švédského vallhunda. A skutečně, podobnost mezi oběma podsaditými plemeny nelze popřít. Čtyřnohý švédský vallhund má krátké nohy a s výškou 35 cm v kohoutku je spíše dlouhý než vysoký.Jeho hmotnost by se přitom měla pohybovat mezi 9 a 14 kilogramy. Svýma krátkýma nohama se odlišuje od ostatních severských, jinak vysokonohých psů. Vallhund má středně velké, špičaté uši, které jsou velmi pohyblivé. Jeho ocas může být dlouhý nebo od přírody krátký.Až do 80. let 20. století nechávalo mnoho chovatelů svým psům kupírovat ocasy s odkazem na přirozeně krátké ocasy, které se občas vyskytovaly – naštěstí je tato praxe nyní zakázána.Huňatý ocas švédského vallhunda je dlouhý 25 cm. Podle standardu jsou povoleny barvy šedohnědá nebo šedožlutá a červenohnědá. Srst na hřbetě, krku a bocích těla je obvykle o něco tmavší.
Navzdory velké podobnosti s plemenem welsh corgi je historie tohoto plemene značně nejasná. Přivezli Vikingové předky těchto psů z Anglie do Švédska? Nebo ze Švédska do Anglie? Nebo se obě současné rasy vyvinuly nezávisle na sobě? Všechny tři varianty jsou možné.Jisté však je, že předci dnešního vallhunda byli již před 1000 lety ve Švédsku používáni k pohánění a pasení stád krav. Čtyřnozí kamarádi přitom naváděli dobytek požadovaným směrem tím, že ho štípali do nohou. Dalším polem působnosti tohoto malého plemene byl lov krys.Ve 40. letech 20. století byl švédský vallhund na pokraji vyhynutí. Ale díky intenzivnímu úsilí hraběte Björna von Rosena, který malého švédského psa nejen sám choval, ale také jej ve své vlasti silně propagoval, se toto plemeno opět dostalo do širšího povědomí milovníků psů.Švédský kynologický klub uznal plemeno v roce 1943 a oficiálně ho pojmenoval västgötaspets podle oblasti, kde mělo svůj původ jeho znovuoživení, konkrétně v rovině Västgöta v provincii Västergötland.Ani dnes tento čtyřnohý kamarád rozhodně nepatří mezi módní psy. Dnes se vallhundi většinou využívají spíše jako společníci než jako pastevečtí psi – i když původní práci stále zvládají dobře.
Malý, ale zdatný – i to platí pro švédského vallhunda. U tohoto primitivního pracovního plemene se totiž v žádném případě nejedná o rozmazleného pejska. Je vytrvalý, odvážný a energický a lze ho dobře chovat jako farmářského psa s úzkými vazbami na rodinu.Děti by měly být ideálně o něco starší a již zvyklé chovat se ke psům s respektem. Protože když ve skutečnosti dobromyslného vallhunda naštvete, má tendenci štípat.V souladu se svým původním úkolem, kterým bylo pasení dobytka, miluje pohyb na čerstvém vzduchu. Příjemné odpoledne na gauči ocení až poté, co se předtím řádně unaví. Vyrovnaný vallhund se rád mazlí a hraje si a je věrný své lidské rodině.Stejně jako mnoho jiných psů ze severu má i toto plemeno tendenci k vydatnému štěkání, které byste u něj měli usměrňovat již od štěněte. Ani po úspěšné výchově však nebude příliš tichým zvířecím společníkem. Proto v tomto ohledu raději nemějte příliš vysoká očekávání.Vzhledem k tomu, že vallhund může mít sklony ke střetům s jinými psy svého druhu, je obzvláště užitečné navštěvovat s ním lekce hry pro štěňata a kurzy základní poslušnosti v psí škole. To posílí jeho sociální dovednosti a může také položit základy přátelství se zvířaty.
A velmi mně to baví.
Vítám Vás na stránkách určených pro milovníky králíčků - domácích mazlíčků. Kromě užitečných rad o péči, bydlení, nemocích a výchově zde najdete taky pobavení, spousty králičích příběhů, zkušeností ostatních uživatelů, fotky králíčků atd.